|
|
Kvalita vládnutí a výdaje na obranu
Dostál, Pavel
Diplomová práce se věnuje zkoumání dvou fenoménů, a sice výdajů na obranu a kvality vládnutí. Vybranými státy, ve kterých jsou tyto dva fenomény v této práci zkoumány, jsou státy různých světových organizací či geografických regionů. Pro plné pochopení problematiky je část práce věnována popisu vybraných regionů a jejich vývoji. Následně jsou popsány fenomény kvality vládnutí a jsou zkoumány jejich determinanty. V rámci práce jsou sledovány oba jevy a jejich vývoj odděleně a následně je zkoumána jejich provázanost a spojení. Závěr je věnován posouzení souvislosti těchto dvou problematik.
|
|
|
Zahraniční politika Švédska a Finska ve vztahu k Severoatlantické alianci: Analýza z pohledu neoklasického realismu
Hložková, Veronika ; Kučera, Tomáš (vedoucí práce) ; Karásek, Tomáš (oponent)
Výzkum následující diplomové práce se zabývá vývojem postoje Švédska a Finska vůči členství v Severoatlantické alianci od konce studené války až po jejich rozhodnutí z roku 2022 se k Alianci připojit. Prvním cílem je identifikace faktorů, které vedly k odmítání vstupu obou zemí do NATO a upřednostnění blízké spolupráce. Následně budou tyto faktory sledovány v čase s cílem zachytit jejich proměnu po začátku ruské vojenské invaze na Ukrajinu v únoru 2022. Pro potřeby tohoto výzkumu bude využit neoklasický realismus, který ve svém analytickém rámci kombinuje nezávislé proměnné na úrovni mezinárodního systému s intervenujícími proměnnými na úrovni státu. Výsledkem působení těchto proměnných je podoba konkrétní reakce zahraniční politiky - závislé proměnné - v tomto případě rozhodnutí o připojení k NATO.
|
|
| |
|
|
Vztahy Severoatlantické aliance a Evropská unie
HRUŠKOVÁ, Jana
Cílem bakalářské práce je na pozadí historických událostí sledovat zlomové body, důvody a podmínky vzniku Severoatlantické aliance a Evropské unie a jejich dalšího vývoje. Zviditelněny byly i organizace z dnešního pohledu ne příliš známé, ale z hlediska historického vývoje neopominutelné. Důraz je pak kladen na období studené války, v němž se formovaly nosné myšlenky obou rodících se organizací, a jak se následně EU a NATO vyrovnaly se zánikem bipolárního světa. Práce se dále věnuje samotné splupráci těchto dvou organizací, jak si k sobě hledaly cestu a jak se jim dnes daří vzájemný vztah rozvíjet.
|
|
|
Od bezpečnostní aliance k bezpečnosnímu managementu: neoliberální institucionalismus a transformace NATO
Suchardová, Hana ; Karásek, Tomáš (vedoucí práce) ; Bureš, Oldřich (oponent)
Měnící se prostředí mezinárodních vztahů, měnící se podoba konfliktů a výskyt odlišných hrozeb ovlivnily Severoatlantickou alianci (NATO) a její postavení v mezinárodním systému. Jasná struktura mezinárodního systému, která byla dána bipolárním rozdělením, vzala s koncem Studené války za své a nejasná politická rovnováha přinesla otázku budoucnosti NATO. Politická koncepce, kterou organizaci vtiskla studená válka, neodpovídala nynějšímu strategickému prostředí a Aliance byla postavena před důležitý úkol své opětovné transformace. Již během studené války docházelo ke změně postavení symbolu národní bezpečnosti, která byla hlavním tématem studené války. Tento pojem byl často využíván k zdůvodnění mnoha politických rozhodnutí od přijetí Marshallova plánu, přes podobu americké zahraniční politiky, až po určení kvót na dovoz ropy.1 Podle Roberta Keohana to bylo již období po konci Vietnamské války, kdy národní bezpečnost musela přenechat z poloviny svou výsadní pozici pojmům jako vzájemná závislost a spolupráce.2 Tato proměna byla pro sledování vývoje NATO velice důležitá, neboť tato organizace spojuje obě tyto myšlenky v jedné struktuře. Konec studené války nebyl jedinou historickou událostí, která NATO přivedla k transformačním snahám. Z historie můžeme zmínit například válku na Korejském poloostrově,...
|
|
|
Duplicita sil rychlého nasazení: NATO a EU
Sokol, Martin ; Weiss, Tomáš (vedoucí práce) ; Dvořák, Pavel (oponent)
Tato bakalářská práce Duplicita sil rychlého nasazení: NATO a EU si klade za cíl objasnit, zdali jednotky rychlého nasazení Severoatlantické aliance, tedy NATO Response Forces, a Evropské unie, tedy EU Battlegroups, jsou totožné nebo ne. Po skončení studené války totiž obě organizace začaly s budováním svých vojenských sil, a protože se členské základny téměř překrývají, vyvstává otázka, proč by měly ony státy vyčleňovat své zdroje do totožných konceptů. Práce nejdříve popisuje změnu bezpečnostního prostředí a to, jaké hrozby z nich vyplývají pro NATO a EU. Na tyto nebezpečí oba aktéři reagovali přijetím řady dokumentů, které definovaly nástroje na jejich zvládání a z kterých vyplynula potřeba silami rychlé reakce. V dalších kapitolách je popsán vznik obou jednotek a jsou porovnávány jejich základní vlastnosti a schopnosti. Také je vysvětleno, jak obě organizace proti duplikacím bojují. Poslední kapitola ukazuje na příkladu České republiky, která je členem NATO i EU, jak se stát staví k vyčleňování vojáků do obou sil a jestli je vnímá jako duplicitní. V závěru dochází autor k poznatku, že NATO Response Forces a EU Battlegroups nejsou totožné, protože se v řadě ohledů liší. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Role západní Evropy v bezpečnostní politice Spojených států amerických v letech 1945-1950
Dolejší, Ondřej ; Koura, Jan (vedoucí práce) ; Horčička, Václav (oponent)
Bakalářská práce se zabývá zahraniční a bezpečnostní politikou Spojených států amerických vůči západní Evropě v letech 1945-1950. Jedním ze základních cílů je analýza významu a role západní Evropy (zejména Velké Británie, Francie, zemí Beneluxu a Itálie) v bezpečnostní politice Spojených států amerických od konce druhé světové války do vzniku konfliktu v Koreji. V práci rovněž nebude opomenuto, proč se Spojené státy aktivně zapojily do otázek evropské bezpečnosti po druhé světové válce, přičemž velká pozornost bude věnována vzniku Severoatlantické aliance a problémům spojených s jejím fungováním v letech 1949-1950. Zkoumaná problematika bude navíc zasazena do širšího kontextu politického vývoje poválečné západní Evropy a začínající studené války.
|
|
|
Bezpečnostní politika neutrálních států po útocích 11. září 2001: komparace vybraných evropských zemí
Vlček, Tomáš ; Karásek, Tomáš (vedoucí práce) ; Bahenský, Vojtěch (oponent)
Tato bakalářská práce srovnává Švýcarsko, Rakousko a Švédsko, jakožto neutrální země Evropy a jejich aktivitu v bezpečnostní politice. Srovnání probíhá na dimenzích peacekeepingu a boje proti terorismu v období od teroristických útoků 11. září 2001 ve Spojených státech amerických do současnosti. V dimenzi peacekeepingu je kladen důraz na nasazování jednotek do peacekeepingových misí. V případě dimenze boje proti terorismu probíhá porovnání ve strategii globální války proti terorismu a ve strategii boje proti terorismu. Výsledkem je pak potvrzení, či vyvrácení hypotézy, mezi přístupem k neutralitě a aktivitě v rámci bezpečnostní politiky. Práce je zpracována jako komparativní studie a hlavní předpoklad práce je takový, že neutrální stát, jež má kodifikovanou neutralitu a používá ji ve svých bezpečnostně-zahraničních strategiích, bude méně aktivní než stát, který takto kodifikovanou neutralitu nemá a ani ji již nezmiňuje ve svých bezpečnostně-zahraničních strategiích.
|
|
|
Dynamika bezpečnostních vztahů Polska a USA: motivace spolupráce a současný vývoj
Kučová, Markéta ; Karásek, Tomáš (vedoucí práce) ; Kučera, Tomáš (oponent)
Předmětem zkoumání předkládané diplomové práce je téma polsko-amerických bilaterálních vztahů, jejichž podoba vyplývá mimo jiné z geografické polohy a historické zkušenosti Polska. Tato bilaterální spolupráce má zásadní dopad na dění v regionu, čímž se stává vzhledem k aktuálnímu vývoji na mezinárodní scéně velice relevantním tématem ke zkoumání. Práce je vedena formou případové studie a jejím úkolem je analyzovat dynamiku polsko-americké spolupráce, přičemž základní premisou výzkumu je zde asymetrická podoba polsko-amerických vztahů. Cílem je poukázat na to, že vztahy mezi Varšavou a Washingtonem jsou svým vývojem a současnou podobou postaveny spíše na konsensu nežli na donucování z pozice silnějšího partnera. K analýze dynamiky tato práce využívá rovněž alianční bezpečnostní dilema Glenna H. Snydera. Vzhledem ke konceptualizaci strategické kultury, jakožto kontextu strategického chování, přináší práce také poměrně podrobný pohled na polskou strategickou kulturu, která slouží jako nástroj pro lepší pochopení polské zahraniční politiky, bezpečnostních priorit, a tudíž i motivace udržování signifikantních vztahů se Spojenými státy. Je to právě podoba těchto vztahů, která otevírá prostor pro hlubší zkoumání teorie asymetrie, jelikož poukazuje na možnost nekonfrontačního vývoje vztahů mezi zeměmi,...
|
|
| |
host ::
RSS.